pátek 12. srpna 2016

Prokleté město

Když jsem v červnu zavítala do Levných knih a našla tam tuto strašidelně vypadající knihu asi za 30 korun, řekla jsem si "proč ne". Horory a strašidelné filmy nenávidím, knížky tohoto žánru naopak vyhledávám velice ráda. I přes to, že tato kniha byla zařazena v oddělení pro mládež, nevypadala tak, že by byla nějaká dětinská či podobně.. Spíš jako příjemné čtení pro letní dny. A tak putovala do mého košíku a já se na ni hned druhý den vrhla. 


Název: Prokleté město
Původní název: Cryer's Cross
Autor: Lisa McMann
Vydavatelství: Fragment, r. 2013
Žánr: Horory, Sci-fi a Fantasy (osobně nevím, kam přesně bych tuto knihu zařadila, oficiálně to je však uvedeno takhle)
Počet stran: 216


Je jisté, že není dobrý pocit žít v městečku, ve kterém nedávno zmizela vaše spolužačka a stále nemá nikdo ponětí, co se s ní stalo. Své o tom ví Kendall Fletcherová, která ji sice moc neznala, ale stejně jako ostatní obyvatele Cryer's Cross ji to dost zasáhlo. Tohle ovšem nebyl jediný případ a když se zmizí další člověk, Kendall začne slyšet hlasy zmizelých studentů a je jisté, že to vše určitě není pouhá náhoda a městečko Cryer's Cross není tak obyčejné, jak by se na první pohled mohlo zdát.





Prokleté město sice nebylo tak strašidelné jak jsem čekala, mezi horory bych ho určitě nezařadila, i přesto to však byla velice příjemná četba. Kniha je vcelku malá a tenká, 216 stránek máte v pohodě přečteno za jedno či dvě odpoledne. Autorku jsem také vůbec neznala, co jsem pak ale našla na internetu, je docela dost známá. Asi si od ní přečtu i jinou knihu, uvidíme.


I přes to, že knihu zde chválím až do nebes, našel se jeden nedostatek, který mi dojem ze čtení kazil. Kniha je psána v er-formě. Zde bych  mnohem víc uvítala ich formu a Kendall jako vypravěčku, určitě by se mi to nějak lépe "vsáklo do kůže" a možná bych se i víc bála. Er forma mi zde opravdu moc neseděla a místy mi byla i nepříjemná.

Jinak se čte pěkně, věty jsou spíš jednodušší. Mezi klasickými kapitolami zde také jsou kapitoly s podnadpisem "MY", které ze začátku nejspíš nepochopíte, ale nebojte, vše se vysvětlí ke konci knihy. Tyto pasáže jsou velice příjemným zpestřením celého čtení.

Určitě bych také chtěla vyzdvihnout to, že hlavní postava trpí obsedantně-kompulzivní poruchou, což je v knize zajímavě popsáno a opravdu mě to zaujalo i přes to, že pár lidí s touto poruchou znám.

Abych to shrnula, i přes to že kniha není tak strašidelná jak vypadá, četla se moc hezky a nenudila jsem se u ní. Moc se mi také líbilo jméno jedné z postav, Jacián. Nikdy jsem to jméno neslyšela, ale zní opravdu zajímavě. Pokud hledáte nějakou příjemnou oddechovku, Prokleté město vám s klidným svědomím určitě mohu doporučit.


Pokud jste ho však už četli, jak se líbilo vám?
A co čtete teď?

Mějte se krásně!


Žádné komentáře:

Okomentovat